Ukončené projekty

Where have all the natsmen gone? Etnické menšiny v postsovětském prostoru

Grantová agentura České republiky, číslo projektu 22-13347S


Název v angličtině: Where have all the natsmen gone? Ethnic Minorities in the Post-Soviet Area


Období řešení: 01/2022-12/2024


Projekt zkoumá etnické menšiny v postsovětském prostoru. Ústředním konceptem projektu je etnicita, kterou chápeme jako diskurzivní formaci; proto je hlavním předmětem výzkumu to, jak minority vnímají samy sebe, a také jejich vztahy k příslušným majoritám a státům. Cílem výzkumu je zjistit, jak se situace etnických menšin transformovala od doby rozpadu SSSR, zejména pak jak menšinové identity a vztahy minorita-majorita byly ovlivněny dědictvím sovětské etnické politiky, nacionalizační politikou jednotlivých postsovětských států a činností vnějších aktérů. Projekt zaplňuje dvě výrazné mezery v aktuálním stavu bádání. Zaprvé, zatímco v postsovětském kontextu bývají etnické menšiny studovány zejména prizmatem jejich konfliktního potenciálu, projekt se snaží tomuto stereotypnímu pohledu vyhnout. Zadruhé, zatímco výzkum etnických menšin v postsovětském prostoru se často odehrává v podobě jednopřípadových studií, projekt má charakter systematické meziregionální komparace.


Řešitelský tým:

Doc. RNDr. Vincenc Kopeček, Ph.D. (hlavní řešitel, PřF Ostravská univerzita)

Doc. PhDr. Slavomír Horák, Ph.D. (spoluřešitel, FSV Univerzita Karlova)

RNDr. Tomáš Hoch, Ph.D. (PřF Ostravská univerzita)

RNDr. Libor Jelen, Ph.D. (PřF Univerzita Karlova)

Mgr. Martin Lepič, Ph.D. (PřF Univerzita Karlova)


Více informací zde/ For more information


Aplikace poznatků současného výzkumu politické geografie ve výuce geografie a sociálně-vědních předmětů na středních školách

Technologická agentura České republiky, číslo projektu TL02000195


Název v angličtině: Application of the contemporary research knowledge in political geography into teaching geography and social-scientific subjects at secondary schools


Období řešení: 01/2019-12/2021


Hlavním cílem je přenos poznatků současného výzkumu politické geografie do didaktických materiálů pro výuku geografie a sociálně-vědních předmětů na středních školách.

Stanoveny byly tři dílčí cíle:

1) vytvořit replikovatelný způsob, jak seznamovat školní veřejnost (učitele, žáky) s aktuálními geografickými poznatky o tématech lokální, národní a globální povahy

2) vytvořit informační a didaktické materiály pro učitele (a budoucí učitele), kteří budou vyučovat současná lokální, národní a globální politicko-geografická témata

3) propagovat geografické vzdělání a přispět k pozitivnímu vnímání významu geografie mezi širokou veřejností jako oboru, který dokáže interpretovat současné problémy a navrhovat možná řešení.


Řešitelský tým:

RNDr. David Hána, Ph.D. (hlavní řešitel)

Mgr. Alexandra Seidlová

Mgr. Lenka Pavelková, M.Sc.

Doc. RNDr. Dana Řezníčková, Ph.D.

RNDr. Libor Jelen, Ph.D.

Mgr. Lenka Hellebrandová

RNDr. David Vogt, Ph.D.


Týmoví spolupracovníci:

Mgr. David Outrata

Mgr. Jan Dresler

RNDr. Ing. Václav Jaroš

Mgr. Petr Svoboda

RNDr. Ivana Křížková, Ph.D.

Kristýna Janurová, M.A.

Mgr. Michala Kafková, Ph.D.

Mgr. Marek Pernica

Bc. Jan Šel

Mgr. Peter Deďo


Aplikační garanti:

Gymnázium Žďár nad Sázavou (Mgr. Roman Veselský, Mgr. Václav Černík)

Gymnázium Chomutov (Mgr. Jan Pravda)

Gymnázium prof. Jana Patočky, Praha (Mgr. Lukáš Boček)


Hlavní výstupy projektu

Představení projektu na TAČR Expo (galerie úspěšných projektů)

Více informací zde/ For more information


Globalizace a její regionální ozvuky: příklad evropského pivovarnictví

Grantová agentura České republiky, číslo projektu 18-13381S


Název v angličtině: Globalization and its regional responses: a case of European beer industry


Období řešení: 01/2018-06/2021


Rozmach globalizace přinesl zásadní změny v průmyslu projevující se mimo jiné v koncentraci vlastnictví i výroby koncových produktů. To však vedlo k prvotní uniformitě globálně vyráběných výrobků a zpřetrhání vazby mezi místem výroby a spotřeby, což může na regionální úrovni způsobovat reakce vedoucí k odmítnutí globálních produktů i podpoře vlastní regionální produkce. Cílem výzkumu je přispět do debaty o vlivu regionálního prostředí na dopady globálních procesů na příkladu evropského pivovarnictví. To bylo v posledních 30 letech zásadně ovlivněno globálními změnami, přitom jde o odvětví, kde jsou spotřebitelé na jakékoliv změny velmi citliví. Nejprve budou zkoumány základní proměny na úrovni celé Evropy a poté přistoupíme k detailním případovým studiím České republiky a Polska. Obě tyto země jsou vystaveny obdobnému působení globalizace, ale pivovarnictví hraje velmi odlišnou roli v tradici a identitě obyvatel, což může zásadně ovlivnit výsledné dopady na dané odvětví.


Řešitelský tým:

RNDr. Jiří Hasman, Ph.D. (hlavní řešitel)

Mgr. Kryštof Materna

Mgr. Martin Lepič

RNDr. Michal Semian, Ph.D.

RNDr. David Hána, Ph.D.

Mgr. Filip Förstl

Mgr. Jonáš Suchánek

Mgr. Veronika Bernhäuserová


Více informací zde/ For more information


Individuální a organizační rozhodování v redukci environmentálních rizik: determinanty, motivace a efektivita

Grantová agentura České republiky, číslo projektu 16-02521S


Období řešení: 1/2016-12/2018


Environmentální hazardy zasahují společnost s výraznou intenzitou a frekvencí, přičemž jejich dopady závisí na resilienci dotčené společnosti. Efektivní nástroje redukce environmentálních rizik jsou spojeny se sociální aktivitou a učením na různých institucionálních úrovních a musí být založeny na rovnováze mezi individuálními a institucionálními přístupy prostřednictvím účasti na správě a řízení (participation a governance). Současný výzkum však nezřídka redukuje dvoustrannou podstatu participačního procesu a jen částečně analyzuje individuální aktivitu jako formativní prvek institucionálních rámců, což je velmi patrné zvláště ve střední a východní Evropě. V tomto projektu bylo využito víceúrovňového metodologického přístupu (1) k analýze determinant a mechanismů, jimiž se jednotlivci i instituce učí zmírňovat přírodní i technologická rizika, (2) k identifikaci a vysvětlení mechanismů, kterými pokrok získaný jednotlivci ovlivňuje institucionální rámce a organizační odezvu na rizikové procesy a naopak, (3) a zjištění, jak jsou tyto mechanismy ovlivněny politicko-společenským kontextem střední a východní Evropy.


Řešitelský tým:

Doc. Pavel Raška, Ph.D. (hlavní řešitel, PřF UJEP)

Prof. Petr Dostál, M.A., PhD.

RNDr. Libor Jelen, Ph.D.

doc. Ing. Lenka Slavíková, Ph.D. (FSE UJEP)

PhDr., RNDr. Jan D. Bláha, Ph.D. (PřF UJEP)

prof. RNDr. Tadeusz Siwek CSc. (PřF Ostravská univerzita)

Mgr. Tereza Aubrechtová (PřF Ostravská univerzita)


Hlavní výstupem projektu je publikace: Raška, P., Dostál, P., Siwek, T., a kol. (2018): Zmírňování povodňových rizik jako společenská praxe. Wolters Kluwer, Praha. 243 s.

Více informací zde/ For more information


Political-geographic approaches and semiotic analysis in the study of graffiti in Linz, Austria

Austria’́s Agency for Education and Internationalisation (OeAD), AÖCZ-Universitätslehrerstipendien, číslo projektu MPC-2023-01711


Období řešení: 01/2024


Graffiti is an aesthetic creation or a form of expression whose authors convey particular messages to public urban spaces. The interaction between graffiti and its environment is essential because graffiti often reacts to the urban place where it is created and vice versa. With regard to this aspect and also due to the fact that graffiti often contains a political message, it should be a topic of political geography as well. Recently, I have been trying to interpret the spatial occurrence of political graffiti based on my own concept of political symbolic space and to explore the possibilities of semiotic analysis in the interpretation of political graffiti internationally. For this, I would like to take the advantage of my research stay in Linz, with its unique graffiti scene, and establish cooperation with Professor Hoppe from the Katholische Privatuniversität Linz, who has been dealing with graffiti studies for a long time.


Hlavní řešitel:

RNDr. David Hána, Ph.D.

Supervisor:

Prof. Dr. Ilaria Hoppe (Katholische Privatuniversität Linz)


Geografické aspekty společenské podpory pro ideologii stran populistické radikální pravice v Česku

Grantová agentura Univerzity Karlovy, číslo projektu: 287823


Název v angličtině: Geographical aspects of societal support for the ideology of populist radical right parties in Czechia


Období řešení: 1/2023–12/2025


21. století s sebou přineslo ekonomickou, migrační a koronavirovou krizi. Tyto krize pomohly vzestupu populistických radikálně pravicových stran, v rámci takzvané 4. vlny politiky krajní pravice. Zmínit lze například vítězství těchto stran v italských a švédských parlamentních volbách v roce 2022. Projekt se zabývá tématem společenské podpory pro ideologii těchto stran v Česku. Jeho cílem je identifikovat a popsat prostorovou variabilitu této podpory a s tím související míru její časoprostorové nacionalizace (či regionalizace). Dále je cílem popsat prostorovou nestacionaritu efektu faktorů této podpory. Projekt pak tyto prostorové aspekty nesleduje pouze na úrovni celého Česka, ale hned na několika měřítkových úrovních. Začne širokou explorativní kvantitativní analýzou celého Česka, následně stejné metody použije na úrovni mezo-regionů a skončí kvalitativní analýzou ve vybraných lokalitách těchto regionů, tedy na mikro-úrovni. Mimo popis cílí projekt i na vysvětlení těchto prostorových odlišností, a to za pomoci odlišností v sociokulturních, ekonomických či historických faktorech ovlivňujících současný stav regionu a také pomocí efektu lokálního i supra-lokálního kontextu.


Řešitelský tým:

Mgr. Pavel Cihlář (hlavní řešitel)

Mgr. Martin Lepič, Ph.D.


The Aims of Gulf Cooperation Council Soft Power Initiatives and the Impact It Has on Local Communities: The Case Study of Kosovo

Grantová agentura Univerzity Karlovy, číslo projektu 273523


Období řešení: 01/2023–12/2024


When the war of 1999 ended, Kosovo was in ruins, and its population was on the brink of famine. Kosovar society was thus very vulnerable and needed international assistance and investment, no matter from whichever country or organisation it came. In this period came Gulf Cooperation Council NGOs, development agencies and charities supported with finances directly or indirectly from the government. They stayed and slowly and surely their motivation for involvement in Kosovo changed from being majorly altruistic to being pragmatic and using assistance/aid or other investment as soft power initiatives. In the last twenty years, the Gulf countries have been accused that they use agencies and charities in Kosovo with a specific agenda: to spread the teachings of Islamic neo-fundamentalism. The one of the aims of the projects is understanding the motivation behind the GCC involvement directly from employees of the NGOs, agencies or charities. Moreover, the main goal of the project should be assessing the impact it has on Kosovo society and especially rural and peripheral areas and communities where the GCC organisation has invested the most.


Řešitelský tým:

RNDr. Vít Volný (hlavní řešitel)

RNDr. Libor Jelen, Ph.D.


Evropa na Kavkaze, Kavkaz v Evropě: jak evropeizace mění místní komunity a jak místní komunity mění Evropu

Grantová agentura Univerzity Karlovy, číslo projektu 344122


Název v angličtině: Europe on the Caucasus, Caucasus in Europe: how Europeanisation changes local communities and how local communities change Europe


Období řešení: 01/2022–12/2024


The study attempts to establish the relationship between the actions of the European Union beyond its borders, the spread of specific values as the main core by which the EU is recognised, and their perception on the territory of regions adjacent to Europe, which may not become part of the Сommunity in the future, but which will guarantee security for the EU. On the other hand, the connection of Caucasian diasporas within the EU member states with their native territories on the North Caucasus (Dagestan/North Ossetia and Ingushetia) as a channel for spreading values in both directions will be studied. The North Caucasus has been chosen as such a region, as a territory that culturally, geographically and historically can be challenged as the natural geographical boundaries of Europe.


Řešitelský tým:

Evgeny Romanovskiy, M.A. (hlavní řešitel)

Doc. PhDr. Slavomír Horák, Ph.D. (FSV Univerzita Karlova)


Vliv prostorového kontextu na rozhodování voličů v českých parlamentních volbách

Grantová agentura Univerzity Karlovy, číslo projektu 265521


Název v angličtině: The influence of spatial context on voter decision-making in Czech parliamentary elections


Období řešení: 01/2021–12/2023


Hlavní náplní projektu je komparativní analýza vybraných aspektů volebního chování obyvatel typově odlišných regionů Česka s důrazem na význam kontextuálních faktorů. Vychází z předpokladu, že volič není jen izolovaný jedinec, nýbrž součást systému, ve kterém je jeho volební rozhodování výrazně ovlivňováno prostorovým kontextem lokality, kde žije. Ke stěžejním přínosům projektu bude patřit hlubší pochopení příčin územních rozdílů ve výsledcích českých parlamentních voleb, ale také teoreticko-metodologický rozvoj kontextuálního přístupu na poli propojujícím volební studie, sociologii a politickou geografii.


Řešitelský tým:

RNDr. Radek Pileček (hlavní řešitel)

RNDr. Tomáš Bendl

doc. RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc.


Hlavní výstupy projektu (publikace v impaktovaných časopisech):

PILEČEK, R. (2021): The influence of mayors as candidates in the 2017 parliamentary elections on voter decision-making in Czechia. AUC Geographica, 56, 2, 234–247.

PILEČEK, R. (2024): Tactical Voting in Czechia: Forms and Determinants under Proportional Representation. Polish Sociological Review, 226, 2, 149–168.


Hranice jako faktor teritoriálních proměn polsko-ukrajinského pohraničí a jejich percepce místním obyvatelstvem

Grantová agentura Univerzity Karlovy, číslo projektu 296221


Název v angličtině: A border as a factor of territorial changes in the Polish-Ukrainian borderlands and their perception by the local citizens


Období řešení: 01/2021–12/2022


Projekt se zaměřuje na proměny funkcí vnější evropské hranice a dopady těchto změn na prostředí polsko-ukrajinského přeshraničního regionu. Cílem projektu je poskytnout systematickou analýzu změn objektivních – (geo)politických a ekonomických. Zároveň je zkoumána subjektivní role změn – jejich percepce a dopady na kvalitu života místního obyvatelstva. Hlavním cílem projektu je porovnat projevy těchto proměn na opačných stranách hranice, tedy v členské (EU) a nečlenské části regionu.


Řešitelský tým:

Mgr. Alexandra Seidlová (hlavní řešitelka)

Mgr. Geti Mubeenová

RNDr. Vít Volný

Mgr. Kristýna Kvasničková

RNDr. Libor Jelen, Ph.D.


Poslední změna: 7. říjen 2026 13:36 
Máte dotaz ?
Kontakty

Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova

Faculty of Science, Charles University

Albertov 6, 128 43 Praha 2

Česko/Czechia


administrátor obsahu: David Hána

šablona webových stránek: ÚVT UK


Jak k nám